Ovce jsou fascinující tvorové, kteří po staletí doprovázejí lidstvo. Jejich nenáročnost, klidná povaha a užitečnost z nich činí oblíbené hospodářské zvíře. Mnoho chovatelů, ať už s menším či větším stádem, se stará o jejich pohodu a zdraví. I když se může zdát, že ovce sežerou téměř cokoliv, jejich trávicí systém je ve skutečnosti velmi citlivý a specifický. Nesprávné krmení může mít fatální následky, a proto je klíčové vědět, co ovcím prospívá a čemu se naopak vyhnout.
Základem stravy většiny ovcí je samozřejmě tráva. V letních měsících si ovce obvykle vystačí s kvalitní pastvou, která je pro ně ideální. Někteří chovatelé dokonce využívají ovce jako "živé sekačky" na údržbu pozemků. I během pastvy je však vhodné přidávat kousek sena, které zajišťuje dostatečný příjem vlákniny.
Ovce jsou známé svou nenáročností a ochotně spasou i méně kvalitní porosty, včetně různých bylin. Pochutnají si například na zavadlých bodlácích a pcháčích, které s oblibou obírají až na lodyhu. Nepohrdnou ani listy keřů a stromů, přičemž si je okusují do výšky, na kterou dosáhnou.
V podzimních měsících je výhodné nechat ovce přepást druhé otavy. Na jaře zase ocení, když se nemusí hrabat stařina, kterou ovce zkonzumují a zároveň pohnojí.
Zimní období vyžaduje pozornější péči. Základem krmné dávky je kvalitní seno. Vynikajícím doplňkem jsou pak borové a smrkové větve, ze kterých ovce získají řadu důležitých živin. Zkrmovat lze větve z polomů, probírek nebo i nepoužité vánoční stromky.
V zimě je vhodné podávat také jadrné krmivo. Mezi vhodné možnosti patří mačkaný oves, ovesné vločky, ječný či ovesný šrot. Tato krmiva se často míchají s okopaninami, přičemž osvědčenou volbou je pokrájená mrkev.
Jedním z největších rizik pro ovčí zdraví je krmení pečivem. Ačkoliv se může zdát jako nevinný pamlsek, zejména pro děti a dospělé, kteří rádi pozorují zvířata, pečivo je pro ovce velmi nebezpečné. Důvodem je specifická mikroflóra v jejich trávicím traktu.
Ovčí žaludek je osídlen specifickými mikroorganismy, které jsou klíčové pro trávení rostlinné potravy. Tento složitý systém je velmi konzervativní a těžko si zvyká na náhlé změny v krmné dávce. Přechod z trávy na seno, nebo dokonce přidání pečiva, může narušit rovnováhu mikroflóry.
Dietní chyba u ovce neznamená jen žaludeční nevolnost. Může vést k produkci nebezpečných plynů, které způsobí nadýmání a v krajním případě i úhyn zvířete. Zejména nekontrolované a nadměrné krmení pečivem, které může být navíc i plesnivé nebo plesnivé, je smrtelné.
Stejně tak je nevhodné krmit ovce zelím, zvláště pokud je podáváno v igelitových sáčcích. Ani samotné zelí, ani igelit nejsou pro ovce vhodné.
Problém krmení zvířat nevhodnou potravou není ojedinělý. Mnoho chovatelů se setkává s tím, že lidé krmí jejich ovce, koně nebo jiná zvířata pečivem, a to i přes varovné cedule a dvojité ohrady. Toto chování je nejen neohleduplné, ale i životu nebezpečné.
Často se stává, že lidé krmí zvířata z dobrého úmyslu, aniž by si uvědomovali následky. V období nadbytku, kdy si mnoho lidí neví rady se starým pečivem, se objevuje tendence ho "darovat" zvířatům. Je však důležité si uvědomit, že krmení zvířat cizími lidmi bez souhlasu majitele je nevhodné. Nikdy nevíte, co dané zvíře už snědlo, nebo jaká je jeho konkrétní dietní potřeba.
Co tedy dělat se zbytky pečiva, pokud je nechceme vyhodit? Ovce ani koně nejsou správnou odpovědí. Ani labutě a kachny nejsou v tomto ohledu v ideálním stavu. Ačkoliv tvrdé pečivo v malém množství zvládnou, pro jejich trávicí systém není zdravé. Kvasnice a sůl mohou být nebezpečné a pečivo pro ně představuje spíše "výplň" žaludku bez nutriční hodnoty.
Místo krmení zvířat nevhodnými potravinami je lepší hledat zodpovědnější alternativy:
Nezapomínejme, že vztah s přírodou a zvířaty by měl být založen na respektu k jejich potřebám. Zvířata nejsou jen roztomilí společníci, ale živí tvorové s vlastním citlivým systémem. Věnujte jim péči, kterou si zaslouží, a přispějte tak k jejich zdraví a pohodě.