Přemýšlíte o přivýdělku na Dohodu o provedení práce (DPP), nebo jako zaměstnavatel zvažujete její využití? Tato forma pracovního vztahu nabízí značnou flexibilitu, ale s sebou nese i specifická pravidla, zejména v oblasti daní, odvodů a nově i nároku na dovolenou. V posledních letech navíc došlo k významným změnám, které je nutné znát.
Pojďme se ponořit do detailů, abyste měli jasno, co od DPP očekávat, a jak ji správně využívat - ať už jste student, senior, rodič na rodičovské dovolené, nebo prostě jen hledáte efektivní způsob spolupráce.
Dohoda o provedení práce je oblíbený nástroj pro krátkodobou nebo jednorázovou spolupráci. Je ideální, pokud potřebujete vykonat konkrétní úkol či projekt, který má jasně definovaný rozsah. Klíčové omezení pro DPP je maximální rozsah 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Jakmile je tento limit vyčerpán, je nutné zvážit jiný typ dohody (např. Dohodu o pracovní činnosti - DPČ) nebo klasickou pracovní smlouvu.
Pamatujte: DPP je určena pro menší úvazky a časově omezené projekty. Její hlavní výhodou je jednoduchost a často i nižší daňové a odvodové zatížení do určitého limitu.
Jedním z nejčastějších dotazů ohledně DPP jsou samozřejmě otázky týkající se daní a sociálního a zdravotního pojištění. Zde je nutné si pamatovat na klíčovou hranici.
Pro odvod sociálního a zdravotního pojištění platí pro DPP jasná pravidla. Pokud je vaše měsíční odměna z jedné DPP u jednoho zaměstnavatele nižší nebo rovna 10 000 Kč, pak se z ní neodvádí ani sociální, ani zdravotní pojištění.
Pokud nemáte příjem, ze kterého by se platilo zdravotní pojištění (například nejste zaměstnanec na HPP, OSVČ, student, důchodce apod.), a váš příjem z DPP je pod limitem 10 001 Kč, stáváte se pro zdravotní pojišťovnu tzv. osobou bez zdanitelných příjmů (OBZP). V takovém případě si musíte zdravotní pojištění platit sami. V roce 2024 činí měsíční platba pro OBZP 2 552 Kč.
Co se týče sociálního pojištění, pokud se z vaší DPP neodvádí, daná doba se vám nepočítá pro nárok na důchod. Vliv DPP na důchod rozebereme podrobněji níže.
Zdanění příjmů z DPP závisí na tom, zda jste u daného zaměstnavatele podepsali tzv. "růžové prohlášení" (Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti) a na výši vaší měsíční odměny.
Pokud prohlášení podepíšete, uplatňuje se vždy zálohová daň bez ohledu na výši příjmu. Můžete si uplatnit základní slevu na poplatníka (pro rok 2024 je to 2 570 Kč měsíčně) a případné další slevy (např. na studenta, invaliditu). Díky tomu často nemusíte platit žádnou daň, nebo je daň velmi nízká. Po skončení roku pak nemusíte podávat daňové přiznání, pokud nemáte jiné zdanitelné příjmy nebo si nechcete uplatnit další slevy.
Jedna z nejvýznamnějších změn, kterou přinesla novela Zákoníku práce platná od roku 2024, je nárok na dovolenou i pro pracovníky na DPP a DPČ. Ačkoliv se nejedná o automatický nárok pro každého "dohodáře", podmínky se podstatně přiblížily těm pro zaměstnance na klasickou pracovní smlouvu.
Pro vznik nároku na dovolenou na DPP musí být splněny dvě hlavní podmínky:
Jakmile jsou tyto podmínky splněny, počítá se nárok na dovolenou poměrně k odpracované době. Čím více hodin v daném roce odpracujete, tím vyšší bude váš nárok. Výpočet zohledňuje délku dovolené, kterou zaměstnavatel obvykle poskytuje (nejčastěji 4 nebo 5 týdnů ročně).
Příklad: Pokud na DPP odpracujete 500 hodin za rok a firma dává 4 týdny dovolené ročně, váš nárok bude necelých 24 hodin placené dovolené. To odpovídá zhruba 3 dnům volna (při 8hodinové pracovní době denně).
Pro přesný výpočet nároku na dovolenou u DPP se doporučuje využít online kalkulačky, které zohledňují všechny proměnné.
Dovolená by se primárně měla čerpat. Pokud však DPP končí a zaměstnanec si veškerou dovolenou nevybral, zaměstnavatel je povinen nevyčerpanou dovolenou proplatit.
Nárok na nemocenskou z DPP je přímo spojen s odvodem sociálního pojištění. Pokud vaše hrubá měsíční odměna z DPP překročí 10 000 Kč a je z ní tedy odváděno sociální pojištění, pak vám v případě nemoci může vzniknout nárok na nemocenské dávky. Naopak, pokud váš příjem nepřekračuje tento limit a sociální pojištění se neodvádí, na nemocenskou nárok nemáte.
Klíčovou podmínkou pro započtení doby práce na DPP do odpracovaných let pro starobní důchod je opět odvod důchodového pojištění. To znamená, že váš měsíční příjem z DPP u jednoho zaměstnavatele musí přesáhnout 10 000 Kč. Pokud si vyděláte méně, důchodové pojištění se z vaší odměny neodvádí, a daný měsíc se vám do doby pojištění pro důchod nezapočítá.
Stejně jako u pojištění, i zde platí, že se hranice 10 000 Kč posuzuje zvlášť u každého zaměstnavatele. Pokud máte více DPP u různých zaměstnavatelů, ale u žádného z nich nepřesáhnete limit, ani jedna z dohod se vám do důchodu nezapočítá. V takovém případě, pokud nechcete, aby vám tyto měsíce chyběly, můžete zvážit dobrovolné důchodové pojištění jako samoplátce.
Ukončení DPP je poměrně flexibilní. Dohoda může skončit:
Při ukončení dohodou je klíčové sepsat písemný dokument, který obsahuje identifikační údaje obou stran, specifikaci dohody a datum ukončení.
Novela Zákoníku práce, platná od roku 2024, přinesla kromě změn v nároku na dovolenou i další důležité úpravy:
Zaměstnavatelé mají nově povinnost hlásit veškeré uzavřené dohody České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Cílem je zamezit podvodům, kdy by zaměstnanci mohli u více zaměstnavatelů překračovat limity příjmů, aniž by platili pojištění. Pro vás jako zaměstnance to znamená, že zaměstnavatel po vás může chtít vyplnit prohlášení o tom, zda máte jiné DPP u jiných zaměstnavatelů. Zatajování těchto informací se nevyplatí, protože hrozí dodatečné vyměření pojistného a penále.
Důležitou změnou je také zákaz diskriminace dohodářů. To znamená, že zaměstnavatelé by měli poskytovat stejnou mzdu a podmínky (např. přístup k závodnímu stravování, školení) jako zaměstnancům na hlavní pracovní poměr, kteří vykonávají stejnou nebo srovnatelnou práci. Cílem je narovnat podmínky a zabránit zneužívání dohod k obcházení pracovního práva.
Pojďme si ukázat, jak se nová pravidla projevují v praxi na několika příkladech:
Příklad 1: Student Tomáš a srážková daň
Tomáš, student VŠ, si přes léto přivydělává doplňováním zboží na DPP s hodinovou mzdou 150 Kč. V červenci odpracoval 60 hodin, tedy si vydělal 9 000 Kč. U zaměstnavatele nepodepsal prohlášení k dani (má ho podepsané jinde). Protože jeho příjem (9 000 Kč) nepřekročil 10 000 Kč, zaměstnavatel mu srazil 15 % srážkovou daň (1 350 Kč). Tomáš dostal čistých 7 650 Kč. Nemusí řešit daňové přiznání ani odvody pojištění z této DPP.
Příklad 2: Paní Jana a zálohová daň s prohlášením
Paní Jana pracuje na DPP jako asistentka a je to její jediný příjem. Má podepsané prohlášení k dani. V dubnu odpracovala 100 hodin s hodinovou sazbou 160 Kč, vydělala si tedy 16 000 Kč. Protože podepsala prohlášení, uplatňuje se zálohová daň a má nárok na slevu na poplatníka (2 570 Kč). Z jejího příjmu se také automaticky strhlo sociální a zdravotní pojištění (protože překročila 10 000 Kč). Díky slevě a nižší daňové sazbě se její čistá mzda vypočítala po odečtení odvodů a daně, ale výrazně se jí snížila daňová zátěž. Jelikož neměla jiné příjmy, nemusí podávat daňové přiznání.
Dohoda o provedení práce zůstává cenným nástrojem pro flexibilní spolupráci. Pro zaměstnance představuje možnost přivýdělku bez plného závazku pracovního poměru, pro zaměstnavatele zase efektivní cestu k zajištění konkrétních úkolů. Je však nezbytné mít na paměti všechny limity, pravidla pro odvody a daně, a zejména nové podmínky pro nárok na dovolenou. Znalost těchto pravidel vám pomůže využít DPP naplno a vyhnout se nepříjemným překvapením.