Plankton: Neviditelná síla oceánů a sladkých vod

Představte si rozlehlý oceán nebo klidnou hladinu rybníka. Co se skrývá pod povrchem? Kromě viditelných tvorů, jako jsou ryby či vodní ptáci, obývá vodní světy nespočet mikroskopických organismů, které tvoří takzvaný plankton. Tyto miniaturní bytosti, často pouhým okem nepostřehnutelné, jsou přitom základním kamenem potravních řetězců a hrají klíčovou roli v ekosystémech po celém světě.

Plankton je pojem, který v sobě zahrnuje širokou škálu organismů - od mikroskopických řas a bakterií až po larvy mořských živočichů. Jejich společným jmenovatelem je především pasivní pohyb. Plankton se totiž nechává unášet vodními proudy, turbulencemi a vlnami. Ačkoliv někteří živočišní zástupci planktonu dokáží vyvinout jistou míru vlastního pohybu, jejich síla je omezená a v globálním měřítku jsou stále závislí na pohybu vody.

Rozmanitost planktonu: Fytoplankton a Zooplankton

Nejčastěji se plankton dělí na dvě hlavní skupiny podle typu organismů, které sdružuje:

• Fytoplankton: Jedná se o rostlinný plankton, který zahrnuje především mikroskopické řasy a sinice. Podobně jako větší rostliny na souši, i fytoplankton provádí fotosyntézu. Díky slunečnímu světlu a rozpuštěným živinám ve vodě dokáže produkovat kyslík a vytvářet organické látky. Fytoplankton je v mnoha ohledech ekvivalentem "mořské trávy" či "pastviny" v oceánech. Každoročně se v oceánech vytvoří přes dva miliony tun nového fytoplanktonu, což je obrovské množství biomasy, které živí další organismy.
• Zooplankton: Tato skupina se skládá z živočišného planktonu. Patří sem například larvy korýšů, měkkýšů, hvězdic, ale i drobné ryby či dospělci malých živočichů, jako je například kril. Zooplankton se živí fytoplanktonem nebo jinými menšími částicemi vznášejícími se ve vodě. Jsou tak klíčovým článkem, který přenáší energii z primárních producentů (fytoplanktonu) na vyšší úrovně potravního řetězce.

Velikostní spektrum planktonu

Rozměry planktonních organismů jsou skutečně rozmanité. Vedle titěrných femto- a pikoplanktonů, které měří pouhé zlomky mikrometru a zahrnují bakterie a viry, se setkáváme i s organismy o velikosti několika centimetrů. Mezi ně patří například krílové, drobní korýši podobní malým garnátům, kteří tvoří významnou část mořské potravy. Například plejtvák obrovský, největší savec na Zemi, dokáže za jediný den zkonzumovat až čtyři tuny těchto malých korýšků.

Mesoplankton a makroplankton pak představují střední a větší částice, které lze při troše štěstí spatřit i pouhým okem. Některé druhy zooplanktonu dokonce vykazují pozoruhodnou denní migraci. Žijí hlouběji ve vodním sloupci, ale s příchodem tmy stoupají k hladině za potravou, aby se s úsvitem opět ponořily. Tato vertikální migrace je fascinujícím adaptačním mechanismem, který jim pomáhá uniknout predátorům a zároveň maximalizovat příjem potravy.

Adaptace planktonu: Klíč k přežití

Život ve vodním prostředí není vždy jednoduchý. Plankton se musí potýkat s různými výzvami, jako jsou změny teploty, salinita, chemické složení vody, nebo dokonce vysušení při poklesu vodní hladiny. Aby tyto podmínky přežil, vyvinul si řadu pozoruhodných adaptací. Mezi ně patří:

• Tvorba dormantních stadií: Někteří planktonní živočichové, jako jsou rozsivky nebo někteří korýši, dokáží vytvořit odolná stádia (cysta nebo vajíčka), která přečkají nepříznivé podmínky a po jejich odeznění se opět aktivují.
• Změny ve velikosti a tvaru: Některé druhy mohou v průběhu svého životního cyklu měnit svou velikost nebo tvar, což jim pomáhá například lépe se vznášet nebo se bránit predátorům.
• Pigmentace: Mnoho planktonních organismů obsahuje pigmenty, které je chrání před škodlivým UV zářením pronikajícím z povrchu.
• Partenogeneze: Některé druhy se mohou množit nepohlavně, tedy z neoplodněných vajíček. To jim umožňuje rychle se rozmnožit v příznivých podmínkách.

Plankton jako indikátor kvality vody

Přítomnost a složení planktonu v dané lokalitě může sloužit jako citlivý indikátor kvality vody. Například během jara bývá voda v rybnících často průzračná, protože přemnožený zooplankton konzumuje nadbytečné řasy. V létě, kdy se ve vodě objeví planktonožravé ryby, které se živí zooplanktonem, může dojít k zakalení vody, neboť méně početný zooplankton již není schopen efektivně kontrolovat růst řas.

Plankton je tedy nejen fascinující svět mikroskopických organismů s úchvatnými tvary a adaptacemi, ale také nepostradatelná součást života na Zemi. Jeho nenápadná existence v sobě skrývá obrovskou sílu, která ovlivňuje klima, kvalitu vody a přežití nesčetných dalších živočichů, včetně těch největších.